Poprvé se podařilo přímo změřit teplotu plazmatu v extrémním kosmickém urychlovači, který vzniká při výbuchu gama záblesku. Nová data z ondřejovské observatoře odhalují strukturu elektronů v rázové vlně s přesností, jaká dosud nebyla možná.

Dnes ve 13:59 českého času odstartuje z kosmodromu Bajkonur zásobovací loď Progress 94 směřující k Mezinárodní vesmírné stanici. Mise dopraví téměř tři tuny zásob, které posádce umožní pokračovat ve vědecké práci na oběžné dráze.

Mise SpaceX CRS‑34 dopraví na Mezinárodní vesmírnou stanici přibližně 2,95 tuny vybavení, zásob a vědeckých projektů. Start z Floridy je naplánovaný na 12. května a Dragon se k ISS autonomně připojí o dva dny později.

NASA potvrdila, že náraz sondy DART do asteroidu Dimorphos v roce 2022 nezměnil jen jeho oběh kolem většího Didymosu. Ovlivnil i jejich společnou dráhu kolem Slunce. Jde o první případ v historii, kdy lidstvo měřitelně změnilo pohyb vesmírného tělesa obíhajícího naši hvězdu.

NASA představila zařízení IVGEN Mini, které dokáže vyrobit sterilní infuzní roztok přímo z pitné vody na palubě ISS. Technologie řeší zásadní problém dlouhých misí, kde hotové infuze rychle expirují a zabírají cenné místo.

NASA oznámila termín letošní soutěže Lunabotics, která se uskuteční od 19. do 21. května v Centru pro vesmírné vzdělávání v areálu Kennedyho vesmírného střediska. Akce každoročně přitahuje desítky univerzitních týmů, které navrhují a staví roboty schopné pracovat v podmínkách podobných Měsíci.

Mlhovina Kočičí oko se na novém snímku ukazuje v nevídané ostrosti, která odhaluje složité vrstvy plynu a připomíná dramatické poslední okamžiky života umírající hvězdy.

Beta Pictoris d je nejslabší exoplaneta, kterou se kdy podařilo přímo zachytit, a její potvrzení změnilo pohled na celý systém. Nová analýza archivních dat odhalila skrytý svět, který přesně zapadá do modelů tvaru prachového disku kolem hvězdy.

Vědci popsali, že elektromagnetické vlny v plazmatu kolem Země nevznikají náhodně, ale řídí se jasnými časoprostorovými vzorci. Nové poznatky zároveň ukazují, že jejich chování ovlivňuje proměnlivost radiačního prostředí, které je zásadní pro bezpečný provoz družic na geostacionární dráze.

Vědci z Tokijské univerzity popsali obrovský hydraulický skok v atmosféře Venuše, který vytváří tisíce kilometrů širokou vlnu viditelnou i z oběžné dráhy. Nový objev ukazuje, že jednoduchý fyzikální jev známý z kuchyňského dřezu může v extrémních podmínkách řídit chování celé planetární atmosféry.