Poprvé se podařilo přímo změřit teplotu plazmatu v extrémním kosmickém urychlovači, který vzniká při výbuchu gama záblesku. Nová data z ondřejovské observatoře odhalují strukturu elektronů v rázové vlně s přesností, jaká dosud nebyla možná.
Web Vlny veder nově zpřesňuje informace o tepelném stresu v okresních městech a rozšiřuje datový přehled horkých období v Česku od roku 2000. Platforma propojuje aktuální indexy, regionální měření a dlouhodobé trendy pro přesné vyhodnocení rizik spojených s extrémními teplotami.
Vědci odhalili, že candáti dokážou po nočním lovu najít cestu zpět s překvapivou přesností i v temné a rozsáhlé nádrži. Nová studie ukazuje navigační schopnosti, které zásadně mění pohled na chování sladkovodních ryb a otevírají nové otázky o jejich orientaci.
Evropská prašnost dlouhodobě roste a mění kvalitu ovzduší napříč regiony. Nová data ukazují trendy, které zásadně ovlivní budoucí stav atmosféry, její environmentální stabilitu i regionální klimatické podmínky.
Nový postup umožňuje spolehlivě zjistit, kolik léčiva zůstává v těle a jak rychle se vylučuje. Kombinace mikroextrakce a čipového senzoru dokáže zachytit i velmi nízké koncentrace, které běžné metody často přehlédnou.
Ptáčí DNA skrývá záhadu, která vědce mátla celé generace a zůstávala bez jasného vysvětlení. Nový výzkum odhaluje překvapivé souvislosti, které mění pohled na to, co vlastně v ptačích genomech chybí a proč.
GPS obojky poprvé odhalují, jak kočka divoká využívá českou krajinu. Nová data ukazují její trasy, teritorium i rozsah výskytu, který je větší, než vědci dosud předpokládali.
Studie AV ČR ukazuje, že tradiční vesnická krajina a malé pozemky za domy výrazně posilují biodiverzitu v intenzivně obhospodařované krajině. Pestré prostředí kolem vesnic vytváří stabilní útočiště, které pomáhá ohroženým ptačím druhům přežít klimatické změny.
Desetiletý mezinárodní projekt LIFE for Jurinea spojuje české, německé a ukrajinské odborníky v úsilí o záchranu kriticky ohroženého sinokvětu chrpovitého a obnovu vzácných písečných dun. Program propojuje výzkum, péči o krajinu i zapojení veřejnosti, aby se tento pozůstatek doby ledové mohl vrátit na svá historická stanoviště.
Stromy vznikly díky schopnosti přežít sucho, která jim umožnila růst do výšky a udržet vodu i v extrémních podmínkách. Nový výzkum odhaluje, jak se jejich vodivé systémy vyvíjely tak, aby dokázaly odolat poškození a stát se základem dnešních lesů.