SpektrumX Přehled je pravidelná zpravodajská sekce, která vychází třikrát týdně – vždy v úterý, ve čtvrtek a v neděli ráno v 8 hodin. Nabízí výběr nejzajímavějších událostí z domova i ze světa, a to nejen z posledních dnů, ale i z uplynulých týdnů a měsíců. Každé vydání je obohaceno o nejnovější dostupné informace, aby čtenář získal co nejúplnější a nejaktuálnější obraz.
Cílem této sekce je upozornit na témata, která mohla být přehlédnuta, dostala minimální mediální pozornost nebo zanikla v záplavě stále se opakujících zpráv o politice a válečných konfliktech. Přehled přináší unikátní informace, zajímavosti a souvislosti, které jinde často nenajdete. Každý text staví na ověřených faktech a širším kontextu, aby si čtenář odnesl nejen informaci, ale i hlubší porozumění a možná objevil něco, o čem dosud vůbec nevěděl.
Vesmír živě: přímý přenos z NASA
Sledujete živý přenos z Mezinárodní vesmírné stanice, který střídá záběry z interiéru ISS s fascinujícími pohledy na Zemi z výšky přes 400 kilometrů. Když je posádka ve službě, kamery zachycují jejich práci a experimenty, v době odpočinku se přenos přepíná na venkovní kameru s nepřetržitým výhledem na naši planetu. Občasné výpadky signálu jsou běžnou součástí komunikace na oběžné dráze, ale právě díky nim působí stream autenticky a nabízí jedinečný pohled do prostředí, kde probíhá špičkový výzkum i mezinárodní spolupráce.
Stream umístěný v severní části Dánska
Sledujete nepřetržitý živý přenos z lesa, kde kamery tiše pozorují divokou přírodu v jejím přirozeném prostředí. Záběry zachycují proměny dne a noci, počasí, zvuky lesa i nenápadné pohyby zvířat, která byste jinak nikdy neviděli tak zblízka a v takové přirozenosti. Tento stream nabízí klidnou, autentickou podívanou, která spojuje relaxaci, pozorování přírody a možnost na chvíli zpomalit od každodenního shonu.
živý přenos z New York Times Square:
Město, do kterého by se chtěl snad každý jednou podívat, teď můžete sledovat živě přímo z pohodlí domova. New York Times Square živě 24/7 nabízí nepřetržitý pohled na jedno z nejrušnějších míst světa.
Astronomové před několika měsíci oznámili objev neobvyklého kosmického objektu, který se vymyká všemu, co dosud známe. Objekt nese označení ASKAP J1832‑0911 a nachází se asi 15 000 světelných let od Země. Už tehdy vědce překvapilo, že vysílá pravidelné pulzy rádiových vln, tedy neviditelného elektromagnetického záření, které se používá například i v rádiích nebo Wi‑Fi. Jenže tento objekt se nechoval jako běžný pulsar, což je typ hvězdy, která bliká velmi rychle, často několikrát za sekundu.
V posledních dnech se objevily nové výsledky pozorování, které celý příběh posouvají ještě dál. Tým vědců z International Centre for Radio Astronomy Research (ICRAR) a australské vědecké agentury CSIRO potvrdil, že objekt kromě rádiových pulzů vysílá také rentgenové záření. To je druh velmi energetického světla, které používají například nemocnice při rentgenu kostí. V astronomii je rentgenové záření znakem extrémně silných procesů, jako jsou výbuchy hvězd nebo magnetická bouře na povrchu neutronových hvězd.
To, že ASKAP J1832‑0911 bliká v obou typech záření zároveň, je zcela výjimečné. Vědci zatím neznají žádný jiný objekt, který by se choval stejně. Rentgenové pulzy potvrdila i americká observatoř NASA Chandra X‑ray Observatory, která obíhá Zemi a dokáže zachytit i velmi slabé rentgenové signály z hlubokého vesmíru.
Samotný objev začal u radioteleskopu ASKAP v západní Austrálii. Radioteleskop je zařízení, které místo světla zachycuje rádiové vlny. ASKAP tvoří 36 antén rozmístěných v poušti, které spolupracují jako jeden obrovský přístroj. Díky tomu dokáže sledovat velkou část oblohy najednou a zachytit i krátké, slabé signály, které by jiné teleskopy přehlédly. Právě ASKAP poprvé zaznamenal dvouminutové pulzy, které se opakovaly každých 44 minut – což je neobvykle dlouhá doba. Pulsary blikají mnohem rychleji, takže vědci věděli, že jde o něco jiného.
Nová pozorování z posledních dnů ukazují, že rentgenové pulzy mají stejnou periodu jako ty rádiové. To znamená, že oba druhy záření vznikají na stejném místě a stejným procesem. Tato kombinace je ale pro vědu zatím záhadou. Neutronové hvězdy, které jsou extrémně husté zbytky po výbuchu supernovy, obvykle blikají rychle a jejich rentgenové záření má jiný charakter. Bílí trpaslíci, což jsou malé a velmi husté hvězdy, zase nevysílají tak silné rádiové pulzy.
ASKAP J1832‑0911 se tedy nehodí do žádné známé kategorie. Vědci proto zvažují, že by mohlo jít o zcela nový typ hvězdného objektu, který dosud nebyl popsán. Zároveň se ukazuje, že objekt leží poblíž pozůstatků dávné supernovy, což naznačuje, že vznikl po výbuchu hvězdy před tisíci lety. Jak ale přesně funguje, zatím nikdo neví.
Astronomové nyní plánují další pozorování pomocí radioteleskopů v Austrálii, Jižní Africe i USA. Zvláštní pozornost věnují tomu, zda se pulzy v čase mění, zda objekt zrychluje nebo zpomaluje a jak se vyvíjí jeho rentgenová aktivita. Každý nový údaj může pomoci pochopit, co se v tomto neobvyklém objektu odehrává.
Několik vědeckých týmů se pokusilo vysvětlit, co by mohlo způsobovat neobvyklé dvouminutové pulzy, které se opakují každých 44 minut. Nejčastěji se zmiňuje možnost, že jde o neobvyklý typ neutronové hvězdy, tedy extrémně hustého zbytku po výbuchu supernovy. Neutronové hvězdy běžně vysílají pravidelné pulzy, ale obvykle mnohem rychleji, takže tato varianta vyžaduje neobvyklé magnetické nebo rotační vlastnosti. Další teorie pracuje s možností bílého trpaslíka, což je malá, velmi hustá hvězda, která by mohla vytvářet pulzy díky silnému magnetickému poli. Nejnovější studie však přichází s ještě odvážnějším vysvětlením: podle výzkumu publikovaného v červnu 2025 by pulzy mohly vznikat u černé díry střední hmotnosti, jejíž akreční disk – tedy disk horkého plynu kolem ní – se pomalu „kýve“ vlivem tzv. Lense‑Thirringovy precese. Lense‑Thirringova precese je jev předpovězený obecnou teorií relativity, kdy rotující velmi hmotné těleso „strhává“ časoprostor kolem sebe. Pokud kolem takového objektu obíhá plyn, může se celý disk pomalu kývat podobně jako roztočená káča. Tento pohyb pak může vytvářet pravidelné pulzy záření. Tento model by dokázal vysvětlit jak dlouhou periodu, tak kombinaci rádiového a rentgenového záření. Zatím však žádná teorie nedokáže vysvětlit všechny vlastnosti objektu najednou, takže ASKAP J1832‑0911 zůstává jedním z nejzáhadnějších zdrojů v naší Galaxii.
ASKAP J1832‑0911 je připomínkou toho, že vesmír stále skrývá jevy, které nedokážeme vysvětlit. I přes moderní technologie a rozsáhlé observatoře se objevují objekty, které odporují současným teoriím. Tento objev ukazuje, že i v naší Galaxii existují fenomény, které čekají na své vysvětlení a že vesmír je mnohem rozmanitější, než jsme si dosud dokázali představit.
Zdroj: International Centre for Radio Astronomy Research (ICRAR), CSIRO Australia, NASA Chandra X‑ray Observatory, Curtin University. Pozorování objektu ASKAP J1832‑0911 publikována v odborných zprávách a tiskových výstupech v květnu 2025, doplněna o nové rentgenové údaje z posledních dnů.
