Debata o tom, zda lidstvo chytří, nebo hloupne, znovu ožívá a tentokrát s překvapivým závěrem. Výzkumy ukazují, že neexistuje jeden globální trend. Zatímco rozvinuté země hlásí mírný pokles IQ, rozvojové regiony naopak zaznamenávají postupný růst kognitivních schopností. V bohatých státech vědci mluví o reverzním Flynnově efektu, který spojují s digitálním přetížením, roztříštěnou pozorností, změnami ve vzdělávání, sedavým životním stylem a povrchní konzumací informací. Tyto faktory mohou oslabovat soustředění i kritické myšlení. Na opačné straně světa však probíhá opačný proces: lepší výživa, dostupnější vzdělání, rychlá urbanizace a technologický skok pomáhají zemím „dohánět“ nejen ekonomiku, ale i kognitivní úroveň. Inteligence je přitom výsledkem kombinace genetiky, prostředí a společenských změn a právě ty dnes vytvářejí svět, kde se rozdíly mezi regiony postupně stírají. Někteří odborníci navíc upozorňují, že tradiční IQ testy nemusí zachytit moderní formy inteligence. Dnešní člověk pracuje s obrovským množstvím dat, rychle se přizpůsobuje digitálnímu prostředí a rozvíjí dovednosti, které klasické testy nehodnotí. Možná tedy nejde o to, že bychom byli „hloupější“, ale že inteligence se proměňuje spolu s dobou. Takže stoupá, nebo klesá? Záleží na regionu. Rozvinuté země hlásí pokles tradičních kognitivních schopností, rozvojové země růst a globálně se inteligence spíše přeskupuje, než že by jednoznačně rostla či klesala. Pokud je pokles v bohatých zemích důsledkem životního stylu a digitálních návyků, řešením může být návrat k hlubšímu učení, kritickému myšlení a zdravějšímu prostředí. Růst v rozvojových regionech naopak otevírá prostor pro nové talenty a inovace. Jedno je jisté: inteligence není statická. Vyvíjí se spolu s námi a její budoucnost bude přesně taková, jaké prostředí si vytvoříme