Vnímání je kreativní rekonstrukce skutečnosti. Mozek si tvoří vlastní verzi světa.

SpektrumX Přehled je pravidelná zpravodajská sekce, která vychází třikrát týdně – vždy v úterý, ve čtvrtek a v neděli ráno v 8 hodin. Nabízí výběr nejzajímavějších událostí z domova i ze světa, a to nejen z posledních dnů, ale i z uplynulých týdnů a měsíců. Každé vydání je obohaceno o nejnovější dostupné informace, aby čtenář získal co nejúplnější a nejaktuálnější obraz.

Cílem této sekce je upozornit na témata, která mohla být přehlédnuta, dostala minimální mediální pozornost nebo zanikla v záplavě stále se opakujících zpráv o politice a válečných konfliktech. Přehled přináší unikátní informace, zajímavosti a souvislosti, které jinde často nenajdete. Každý text staví na ověřených faktech a širším kontextu, aby si čtenář odnesl nejen informaci, ale i hlubší porozumění a možná objevil něco, o čem dosud vůbec nevěděl.

Vesmír živě: přímý přenos z NASA

Sledujete živý přenos z Mezinárodní vesmírné stanice, který střídá záběry z interiéru ISS s fascinujícími pohledy na Zemi z výšky přes 400 kilometrů. Když je posádka ve službě, kamery zachycují jejich práci a experimenty, v době odpočinku se přenos přepíná na venkovní kameru s nepřetržitým výhledem na naši planetu. Občasné výpadky signálu jsou běžnou součástí komunikace na oběžné dráze, ale právě díky nim působí stream autenticky a nabízí jedinečný pohled do prostředí, kde probíhá špičkový výzkum i mezinárodní spolupráce.

Stream umístěný v severní části Dánska

Sledujete nepřetržitý živý přenos z lesa, kde kamery tiše pozorují divokou přírodu v jejím přirozeném prostředí. Záběry zachycují proměny dne a noci, počasí, zvuky lesa i nenápadné pohyby zvířat, která byste jinak nikdy neviděli tak zblízka a v takové přirozenosti. Tento stream nabízí klidnou, autentickou podívanou, která spojuje relaxaci, pozorování přírody a možnost na chvíli zpomalit od každodenního shonu.

živý přenos z New York Times Square:

Město, do kterého by se chtěl snad každý jednou podívat, teď můžete sledovat živě přímo z pohodlí domova. New York Times Square živě 24/7 nabízí nepřetržitý pohled na jedno z nejrušnějších míst světa. 

Vnímání je kreativní rekonstrukce skutečnosti. Mozek si tvoří vlastní verzi světa.


Lidský mozek je fascinující orgán, který neustále pracuje s neúplnými informacemi. Přesto dokáže vytvořit ucelený obraz světa, který působí jako naprosto reálný. Vědci dnes potvrzují, že velká část toho, co vnímáme jako „realitu“, je ve skutečnosti mozkem aktivně doplňována. Smysly totiž dodávají jen omezené množství dat, a mozek je nucen zbytek domýšlet. Tento proces není chybou, ale klíčovou funkcí, která nám umožňuje rychle reagovat, orientovat se a přežít.

Mozek funguje jako prediktivní stroj. Neustále vytváří modely toho, co se pravděpodobně děje, a porovnává je s tím, co přichází ze smyslů. Pokud se data shodují, model se potvrzuje. Pokud ne, mozek ho upraví. V praxi to znamená, že většinu času nevnímáme svět takový, jaký skutečně je, ale takový, jaký si ho mozek „myslí“. Například při pohledu na známou tvář mozek okamžitě doplní detaily, které ve skutečnosti nevidíme. Při poslechu řeči v hlučném prostředí mozek „doplňuje“ slova, která jsme vůbec neslyšeli. A při vzpomínání si často rekonstruujeme minulost podle aktuálních emocí, nikoliv podle skutečnosti.

Podle některých neurovědců může být až 40 % vnímané reality mozkem vytvořeno na základě očekávání, zkušeností a kontextu. To neznamená, že žijeme v iluzi, ale že naše vnímání je aktivní proces, nikoliv pasivní záznam. Mozek nečeká, až mu svět něco ukáže, on si ho aktivně skládá. Tento princip se nazývá „predictive processing“ a dnes tvoří základ moderního chápání vědomí, vnímání i rozhodování.

Zajímavé je, že většina mozkové aktivity probíhá mimo naše vědomí. Odhaduje se, že až 95 % procesů je automatických. Od pohybů očí přes formování emocí až po rozhodnutí, která považujeme za racionální. Mozek neustále filtruje, co je důležité, co může ignorovat a co si má „vymyslet“, aby celek dával smysl. Právě proto se někdy stává, že dva lidé vidí stejnou situaci úplně jinak. Každý z nich totiž má jiný model reality, jiný soubor zkušeností a jiný způsob, jak mozek doplňuje mezery.

Tento poznatek má obrovský dopad na to, jak chápeme komunikaci, paměť, rozhodování i lidské konflikty. Pokud si uvědomíme, že naše realita je z velké části konstruktem mozku, můžeme lépe porozumět druhým, být otevřenější jiným pohledům a méně lpět na vlastní „pravdě“. Mozek není objektivní kamera, ale kreativní editor, který se snaží vytvořit smysluplný příběh z neúplných dat. A právě v tom spočívá jeho síla i jeho zranitelnost.

Zdroj: poznatky z neurovědeckých studií o prediktivním zpracování informací, výzkumy v oblasti vnímání, paměti a vědomí; veřejně dostupné informace z oboru kognitivní vědy a neuropsychologie.