Databáze PlaytrumX je místo, kde najdete pouze hry, které prošly naším vlastním sítem kvality. Nezaznamenáváme zde tituly, které nás nechaly chladnými nebo nenabídly nic, co by stálo za pozornost. Objevují se tu jen hry, které nás bavily, oslovily a přinesly zážitek, o němž má smysl psát.
Nečekejte proto nemastné a neslané kousky. PlaytrumX je prostor vyhrazený kvalitním titulům, které v nás něco zanechaly a které chceme doporučit dál. Každá hra v této databázi tu je proto, že si své místo skutečně zasloužila.
Na konci každého záznamu navíc najdete odkazy na vše, co s danou hrou souvisí. Patří sem návody, tipy, rady a triky z dalších sekcí magazínu, aby měl čtenář vše důležité na jednom místě a mohl se do hry ponořit naplno.
Naše nejoblíbenější:
The Last of Us patří k těm vzácným hrám, které v nás zůstávají dlouho po dohrání a pokaždé si nás znovu získají svou emocí, intimitou a lidskostí. Vracíme se k ní čas od času, protože její svět působí opravdově, její postavy stárnou s námi a její příběh má sílu připomenout, proč hry milujeme.
Dohráli jsme nedávno:
Lords of the Fallen nás nakonec překvapila mnohem víc, než jsme čekali, protože jakmile se člověk ponoří do jejího temného rytmu, vtáhne ho hlouběji s každým dalším krokem. Ukázala se jako důstojný sok Dark Souls a zároveň skvělá alternativa, která nabízí vlastní identitu – především díky Umbralu, světu, jenž mění pravidla hry a dává každému průchodu nový náboj.
Připravujeme:
Silent Hill f působí jako nejodvážnější posun série za poslední roky, protože kombinuje japonské folklorní motivy s pomalu se šířící hrůzou, která se zarývá pod kůži mnohem víc než klasické příšery z minulých dílů. Trailer ukazuje město pohlcované parazitickou květinovou nákazou, která mění prostředí i lidi do groteskních tvarů a vytváří pocit neustálého ohrožení. Atmosféra je založená na tichu, detailních záběrech a postupném budování napětí, které vyvolává nejistotu z každého kroku. Hra působí jako návrat k psychologickému hororu, který staví na pomalém rozkladu reality a osobní tragédii hlavní postavy, což z ní dělá jeden z nejzajímavějších projektů, které se v sérii objevily.
Dragon’s Dogma 2 navazuje na svět, který nás kdysi na PS3 okouzlil svou atmosférou, volností a nezaměnitelným systémem družiny. Doufáme, že pokračování půjde ve stopách jedničky a nabídne stejně silný zážitek, ideálně ještě o krok dál.
Silent Hill je ikonický survival horor, který staví na mlze, tichu a psychologickém tlaku místo laciných efektů. Tento článek nabízí stručný orientační bod pro hráče i čtenáře, kteří chtějí pochopit jeho strukturu a klíčové motivy.
Silent Hill z roku 1999 patří mezi nejzásadnější hororové hry všech dob. Na první pohled působí jako klasický survival horor své éry, ale už po několika minutách je jasné, že jde o něco mnohem hlubšího. Město zahalené v mlze, ticho přerušované jen vzdáleným šumem rádia a pocit, že se hráč ocitl na místě, které žije vlastním životem, to vše vytvořilo atmosféru, která se vryla do paměti celé generace hráčů. Silent Hill nebyl jen o lekání. Byl o psychologickém tlaku, o strachu z neznáma a o temnotě, která se skrývá v lidské mysli.
Příběh sleduje Harryho Masona, obyčejného muže, který se po autonehodě probouzí v opuštěném městečku Silent Hill. Jeho adoptivní dcera Cheryl zmizela a město jako by ho samo vedlo k odpovědím, které možná ani nechce znát. Harry se vydává do ulic zahalených mlhou, kde se realita začíná lámat a měnit v noční můru plnou rezavých mříží, temných chodeb a znetvořených stvoření. Silent Hill není jen kulisa. Je to entita, která reaguje na lidské emoce, traumata a viny. Každý krok vpřed je zároveň krokem do hlubin něčeho, co přesahuje běžné chápání.
Na své cestě Harry potkává několik klíčových postav. Policistka Cybil Bennett je jednou z mála, kdo mu skutečně pomáhá, i když její osud se může lišit podle hráčových rozhodnutí. Dahlia Gillespie je fanatická žena, která manipuluje událostmi ve městě a jejíž motivace jsou zahalené tajemstvím. Alessa Gillespie, dívka s nadpřirozenými schopnostmi, je ústřední postavou celého příběhu, její utrpení a minulost tvoří základ mytologie Silent Hillu a samozřejmě Cheryl, jejíž zmizení je klíčem k pochopení všeho, co se v městě odehrává.
Atmosféra hry je jedním z hlavních důvodů jejího kultovního statusu. Mlha, která původně vznikla jako technické omezení PlayStationu 1, se stala ikonickým prvkem série. Zakrývala nedokreslené objekty, ale zároveň vytvářela pocit izolace a nejistoty. Rádiový šum, který se ozýval při přiblížení nepřítele, fungoval jako geniální nástroj napětí. Monstra nebyla navržena tak, aby dávala logický smysl - jejich deformace měly evokovat podvědomý strach a působit jako odraz lidských traumat. Hudba Akiry Yamaoky kombinovala industriální zvuky, ambientní tóny a melancholické melodie, čímž dotvářela unikátní atmosféru, kterou žádná jiná hra té doby nenabídla.
Silent Hill nabídl také několik různých konců, které se odvíjely od hráčových rozhodnutí a skrytých podmínek. Od dramatických a tragických až po legendární UFO konec, který se stal tradicí celé série. Hra byla plná symboliky, náboženských motivů a metafor, které hráče nutily přemýšlet o tom, co vlastně vidí. Team Silent, malý tým vývojářů v Konami, vytvořil dílo, které se zapsalo do historie nejen jako horor, ale jako umělecký počin.
Zajímavostí je, že škola Midwich byla inspirována americkými školními budovami 70. let a filmem Kukuřičné děti. Mnoho lokací ve hře vychází z reálných míst, ale jsou upravené tak, aby působily neklidně a nepatřičně. Monstra byla navržena tak, aby nepůsobila jako tradiční nepřátelé, ale jako zhmotnění strachu a bolesti. Silent Hill se stal průkopníkem psychologického hororu ve videohrách a jeho vliv je patrný dodnes.
V současné době se pracuje na moderním remaku prvního dílu. Stejně jako u remaku Silent Hill 2 se projektu ujímá polské studio Bloober Team. Cílem je zachovat psychologickou hloubku, atmosféru a příběhové jádro, ale zároveň přinést moderní grafiku, filmovější zpracování a nové technologie. Pro fanoušky série jde o jednu z nejočekávanějších událostí posledních let, protože návrat do města zahaleného mlhou může v moderním provedení nabídnout zcela nový zážitek.
Silent Hill z roku 1999 zůstává jedním z nejdůležitějších titulů žánru. Je to hra, která nestaví na laciných lekacích scénách, ale na hlubokém psychologickém tlaku, atmosféře a příběhu, který se vryje pod kůži. Je to dílo, které ukázalo, že videohry mohou být uměním, a dodnes inspiruje vývojáře i hráče po celém světě.
Název: Silent Hill Rok vydání: 1999 Platforma: PlayStation (PS1) Žánr: Psychologický survival horor Vývojář: Team Silent (Konami) Režim: Singleplayer Hudba: Akira Yamaoka Remake: Bloober Team (ve vývoji)
