Vítejte v sekci Filmy a seriály. Najdete zde pečlivě vybraný obsah, který sleduje dění ve světě kinematografie, upozorňuje na to nejzajímavější a přináší doporučení, jež stojí za pozornost. Každý titul v naší databázi je osobním tipem, který podle nás obstál ve zkoušce času. Sekce je tvořena s důrazem na přehlednost, kvalitu a respekt k tvorbě i tvůrcům a budeme rádi, když se sem budete vracet pro inspiraci.
Filmy na které se těšíme:
Avengers: Doomsday slibuje jeden z největších střetů v historii Marvelu. Tým hrdinů čelí hrozbě, která přesahuje všechny dosavadní bitvy, a svět se ocitá na hraně zániku. Film má být temnější, ambicióznější a zaměřený na osudové momenty, které navždy změní podobu celého univerza.
The Super Mario Galaxy Movie přináší první pohled na dobrodružství ve vesmíru, kde Mario objevuje nové světy, setkává se s Yoshiho rasou a čelí hrozbám, které přesahují hranice Mushroom Kingdom. Stylově navazuje na předchozí film, ale míří výš – do galaxií plných barev, energie a nových postav.
Filmy a seriály které milujeme:
Jurassic World navazuje na legendární odkaz původního Jurského parku a znovu otevírá bránu do světa, kde se věda střetává s prehistorií. Film rozšiřuje myšlenku dinosaurů oživených moderní technologií a ukazuje, jak křehká je hranice mezi fascinací a katastrofou. Dinosauří filmy Stevena Spielberga máme nejraději, hlavně kultovní první díl, který dodnes udává tón celému fenoménu a zůstává nepřekonatelným zážitkem.
Monk a poslední případ uzavírá příběh legendárního detektiva, který se po letech znovu vrací k vyšetřování. Tentokrát jde o osobní záležitost, která ho donutí překročit vlastní limity a postavit se strachům, jež ho provázely celý život. Film navazuje na atmosféru původního seriálu, který nás bavil spoustu let, hlavně díky jeho jedinečnému humoru, detailnímu pozorování a nezaměnitelnému stylu Adriana Monka.
Věříme, že si tu každý najde něco, co ještě neviděl a možná právě tohle dílo se stane vaším novým nejoblíbenějším.
Vývoj kinematografie je příběh lidské fascinace pohybem, světlem a iluzí. Začal dávno před první kamerou, už pravěké malby na stěnách jeskyní naznačují, že lidé chtěli zachytit pohyb v sérii obrazů. Skutečný zlom ale nastal až v 19. století, konkrétně kolem roku 1878, kdy Eadweard Muybridge vytvořil slavnou sérii fotografií běžícího koně. Tyto snímky byly pořízeny rychle za sebou a následně promítnuty tak, aby vytvořily iluzi pohybu. Tento princip se nazývá sekvenční fotografie - technika, kdy se pořídí mnoho snímků v krátkém sledu, aby se zachytil pohyb.
Další zásadní krok přišel v 80. letech 19. století (1880–1889) s vynálezem celuloidu, pružného a průsvitného materiálu, který umožnil vytvářet dlouhé pásy filmu. Právě díky němu mohly vzniknout první filmové kamery. Thomas Alva Edison a jeho tým v roce 1891 představili zařízení zvané kinetoskop, skříňku, do které se člověk díval okénkem a sledoval krátký filmový záznam. Nebyl to ještě film v dnešním smyslu, protože ho nemohlo sledovat více lidí najednou, ale šlo o první skutečné pohyblivé obrázky na filmovém pásu.
Skutečný filmový průlom však přišel v roce 1895, kdy bratři Lumièrové představili cinématographe, přístroj, který uměl natáčet, vyvolávat i promítat film. Jejich první veřejná projekce v Paříži se stala symbolem zrození kinematografie. Lidé tehdy viděli krátké záběry z běžného života, dělníky vycházející z továrny, příjezd vlaku nebo rodinný oběd. Právě záběr přijíždějícího vlaku se stal legendárním, protože část publika údajně uskočila, jako by měl vlak prorazit plátno.
Na přelomu století, tedy kolem 1900–1910, začal film hledat vlastní jazyk. Georges Méliès, původně kouzelník, pochopil, že film nemusí jen zachycovat realitu, ale může ji i měnit. Vytvořil první filmové triky, zastavoval kameru, měnil scény a vytvářel fantastické světy. Jeho slavný film Cesta na Měsíc z roku 1902 ukázal, že film může být nejen dokumentem, ale i fantazií. Tady se poprvé objevuje pojem speciální efekty, tedy techniky, které vytvářejí iluzi něčeho, co ve skutečnosti neexistuje.
Ve 20. letech 20. století (1920–1929) se film stal masovým médiem. Hollywood se proměnil v továrnu na sny a vznikly první filmové hvězdy. Technologický pokrok přinesl zvuk – zásadní revoluci, která začala rokem 1927, kdy vyšel první celovečerní zvukový film Jazzový zpěvák. Filmy přestaly být němé a začaly mluvit. Barva se začala prosazovat ve 30. letech (1930–1939) a umožnila vytvářet vizuálně bohatší světy.
Po druhé světové válce, tedy v 50. letech (1950–1959), se objevily širokoúhlé formáty a velkolepé produkce, které měly konkurovat televizi. V 60. letech (1960–1969) začala nová vlna filmařů experimentovat s vyprávěním, střihem i tématy. V 70. letech (1970–1979) přišla éra blockbusterů – Čelisti (1975) a Star Wars (1977) změnily pravidla hry.
Další zásadní změna přišla s nástupem elektroniky a videa v 80. letech (1980–1989). Vznikly první videokamery, které místo filmového pásu používaly magnetickou pásku. To umožnilo rychlejší práci, levnější natáčení a okamžité přehrávání záznamu. Videotechnologie otevřela dveře amatérským filmařům a později i televizní produkci. Slovo video pochází z latiny a znamená „vidím“.
Skutečná revoluce však přišla s digitalizací v 90. letech (1990–1999) a na začátku 21. století (2000–2005). Digitální kamery začaly ukládat obraz jako data, nikoli jako chemický záznam na film. To umožnilo nekonečné možnosti úprav, efektů a manipulace s obrazem. Digitální technologie přinesla i pojem CGI (Computer Generated Imagery), tedy obraz vytvořený počítačem. Díky CGI vznikly filmy jako Pán prstenů (2001–2003) nebo Avatar (2009).
Dnešní kinematografie, tedy období od 2010 až do současnosti, je kombinací tradice a technologie. Stále stojí na stejném principu jako první pokusy Muybridge - rychlá sekvence obrazů vytváří iluzi pohybu. Zároveň ale využívá nejmodernější digitální nástroje, které dokážou vytvořit světy, jež by dříve byly nemyslitelné. Film se stal globálním jazykem, který spojuje dokument, umění, zábavu i technologii. Přestože se mění formáty, kamery i způsoby distribuce, jedno zůstává stejné, touha vyprávět příběhy, které nás vtáhnou, ohromí a přimějí vidět svět jinak.
Zdroj: veřejně dostupné historické materiály, filmové archivy, odborné publikace o vývoji kinematografie a technologických milnících
