SpektrumX Přehled je pravidelná zpravodajská sekce, která vychází třikrát týdně – vždy v úterý, ve čtvrtek a v neděli ráno v 8 hodin. Nabízí výběr nejzajímavějších událostí z domova i ze světa, a to nejen z posledních dnů, ale i z uplynulých týdnů a měsíců. Každé vydání je obohaceno o nejnovější dostupné informace, aby čtenář získal co nejúplnější a nejaktuálnější obraz.
Cílem této sekce je upozornit na témata, která mohla být přehlédnuta, dostala minimální mediální pozornost nebo zanikla v záplavě stále se opakujících zpráv o politice a válečných konfliktech. Přehled přináší unikátní informace, zajímavosti a souvislosti, které jinde často nenajdete. Každý text staví na ověřených faktech a širším kontextu, aby si čtenář odnesl nejen informaci, ale i hlubší porozumění a možná objevil něco, o čem dosud vůbec nevěděl.
Vesmír živě: přímý přenos z NASA
Sledujete živý přenos z Mezinárodní vesmírné stanice, který střídá záběry z interiéru ISS s fascinujícími pohledy na Zemi z výšky přes 400 kilometrů. Když je posádka ve službě, kamery zachycují jejich práci a experimenty, v době odpočinku se přenos přepíná na venkovní kameru s nepřetržitým výhledem na naši planetu. Občasné výpadky signálu jsou běžnou součástí komunikace na oběžné dráze, ale právě díky nim působí stream autenticky a nabízí jedinečný pohled do prostředí, kde probíhá špičkový výzkum i mezinárodní spolupráce.
Stream umístěný v severní části Dánska
Sledujete nepřetržitý živý přenos z lesa, kde kamery tiše pozorují divokou přírodu v jejím přirozeném prostředí. Záběry zachycují proměny dne a noci, počasí, zvuky lesa i nenápadné pohyby zvířat, která byste jinak nikdy neviděli tak zblízka a v takové přirozenosti. Tento stream nabízí klidnou, autentickou podívanou, která spojuje relaxaci, pozorování přírody a možnost na chvíli zpomalit od každodenního shonu.
živý přenos z New York Times Square:
Město, do kterého by se chtěl snad každý jednou podívat, teď můžete sledovat živě přímo z pohodlí domova. New York Times Square živě 24/7 nabízí nepřetržitý pohled na jedno z nejrušnějších míst světa.
První náznaky toho že by bylo možné nahlédnout do uzavřených rukopisů bez jejich otevření se objevily už kolem roku 2015. Tehdy šlo spíše o experimenty než o skutečnou metodu. Vědci z různých zemí zkoušeli využít rentgenové záření k tomu aby rozlišili inkoust od pergamenu nebo papíru. Výsledky byly nejasné a často nepoužitelné. Inkoust se v obraze ztrácel nebo splýval s materiálem listů. Přesto se ukázalo že cesta vede správným směrem. Bylo potřeba najít způsob jak zachytit i velmi jemné rozdíly v hustotě materiálu a převést je do čitelné podoby.
Průlom přišel v roce 2023 kdy tým z brněnského výzkumného centra CEITEC a Masarykovy univerzity oznámil že dokázal přečíst text v rukopisech které se nesmí otevřít. Použili k tomu speciální formu CT skenování. CT je zkratka pro počítačovou tomografii což je metoda známá hlavně z medicíny. Vědci ji ale upravili tak aby dokázala rozlišit i nepatrné rozdíly mezi inkoustem a podkladovým materiálem. Inkoust totiž obsahuje prvky které pohlcují rentgenové záření jinak než pergamen nebo papír. Pokud se podaří tyto rozdíly zachytit a správně zpracovat vznikne trojrozměrný model rukopisu kde lze jednotlivé vrstvy oddělit a číst jako by byly rozložené před vámi.
Tento český postup se stal jedním z nejpřesnějších na světě. Vědci dokázali přečíst i texty psané velmi slabým inkoustem který by byl pouhým okem sotva viditelný. Získané snímky byly natolik detailní že umožnily rekonstruovat i drobné tahy pera. To je zásadní rozdíl oproti starším metodám které dokázaly zobrazit jen hrubé obrysy. Český tým navíc vyvinul software který jednotlivé vrstvy rukopisu automaticky odděluje a skládá do čitelné podoby. Tím se celý proces výrazně zrychlil a zpřesnil.
Od roku 2023 se metoda dále zdokonalovala. Vědci postupně rozšířili možnosti skenování tak aby bylo možné pracovat i s rukopisy které jsou deformované nebo slepené. To je častý problém u pergamenů které byly po staletí vystavené vlhkosti. Nové algoritmy dokážou tyto deformace vyrovnat a zobrazit text tak jak vypadal v době svého vzniku. V posledních dvou letech se také podařilo zvýšit citlivost skenerů natolik že lze číst i texty psané inkoustem s minimálním obsahem kovů. To je důležité protože některé středověké inkousty byly vyráběny z přírodních barviv která rentgenové záření téměř nepohlcují.
Dnes se tato technologie používá nejen v Česku ale i v zahraničí. Archeologové ji využívají při zkoumání svitků které byly nalezeny v místech kde by jejich otevření znamenalo okamžité zničení. Typickým příkladem jsou svitky poškozené ohněm nebo extrémní vlhkostí. Dříve bylo nutné rozhodnout zda riskovat jejich otevření nebo je nechat navždy uzavřené. Díky nové metodě lze získat obsah bez jakéhokoli zásahu do materiálu. To je zásadní posun v ochraně kulturního dědictví.
Technologie má význam i pro historiky kteří se zabývají vývojem písma. Detailní trojrozměrné snímky umožňují studovat jednotlivé tahy pera a tím lépe porozumět tomu jak písaři pracovali. V některých případech lze dokonce určit zda text psala jedna osoba nebo více lidí. To je informace která může změnit interpretaci celého dokumentu.
Význam této metody roste i v oblasti restaurování. Restaurátoři mohou díky skenům vidět strukturu materiálu včetně skrytých trhlin nebo míst kde hrozí rozpad. Mohou tak plánovat zásahy s mnohem větší přesností. V budoucnu se očekává že technologie umožní i rekonstrukci textů které byly zcela setřené nebo přepsané. Některé středověké rukopisy byly totiž používány opakovaně a původní text byl seškrábán a nahrazen novým. Zbytky starého inkoustu však často zůstávají v materiálu a moderní skenery je dokážou zachytit.
Celý vývoj ukazuje jak může spojení fyziky informatiky a historie otevřít nové možnosti. To co bylo ještě před deseti lety považováno za nemožné se dnes stává běžnou součástí archeologického výzkumu. Český přínos je v tomto směru mimořádně významný protože ukázal že i velmi křehké a poškozené dokumenty mohou znovu promluvit. Technologie se stále vyvíjí a je pravděpodobné že v příštích letech umožní číst i texty které jsou dnes považovány za ztracené. Věda tak získává nástroj který může změnit naše chápání minulosti a přinést odpovědi na otázky které byly dlouho skryté v uzavřených svitcích a knihách.
Zdroj: Výzkum CEITEC a Masarykovy univerzity z roku 2023 o neinvazivním CT čtení uzavřených rukopisů. Informace pocházejí z tiskové zprávy MU a shrnutí na Věda.cz./ Foto: Pixabay (ilustrační)
