V noci na venkovských cestách kolem Elkhornu ve Wisconsinu se šeptá o tvorovi, který se stal jednou z nejpodivnějších moderních legend. Obyvatelé ho znají jako Beast of Bray Road, bytost popisovanou jako velký, vlku podobný humanoid, který se měl pohybovat po okolních polích a lesích. První známé svědectví pochází z roku 1936, kdy noční hlídač ze St. Coletta School for Exceptional Children zahlédl v polích u Delavanu stvoření vysoké přes šest stop, chlupaté a nápadně připomínající vlka na dvou nohách. Tehdy šlo o izolovaný incident, který rychle zapadl.

O desítky let později se však příběh vrátil s nečekanou silou. Na přelomu 80. a 90. let začali obyvatelé Walworth County hlásit sérii pozorování podivného tvora. Vždy v noci, často na opuštěných úsecích Bray Road. Svědci popisovali velké, chlupaté stvoření s psí hlavou, které se dokázalo pohybovat vzpřímeně a působilo neobvykle inteligentně. Někteří tvrdili, že tvor přecházel silnici, jiní ho viděli, jak se sklání nad mrtvou zvěří. Všechna svědectví měla společný motiv: pocit, že bytost člověka sleduje.

Když se počet hlášení začal zvyšovat, místní noviny Walworth County Week pověřily reportérku Lindu Godfrey, aby případy prověřila. Godfrey byla zpočátku skeptická, ale jak sama později uvedla, překvapila ji upřímnost a konzistentnost výpovědí lidí, kteří neměli důvod si vymýšlet. Popsala svědky jako vyděšené, ale racionální a jejich popisy se navzájem podivně shodovaly. Právě její články z roku 1991 přetvořily lokální povídačku v celostátní fenomén.

Přestože se o tvorovi psalo v knihách, dokumentech i televizních pořadech, žádný fyzický důkaz jeho existence se nikdy nenašel. Neexistují stopy, vzorky srsti ani fotografie, které by potvrdily, že v okolí Elkhornu žije neznámý druh predátora. Vědci proto vysvětlují pozorování jako záměnu s vlky, medvědy nebo velkými psy, případně jako kombinaci strachu, tmy a sugesce. Přesto se legenda drží, možná právě proto, že žádné racionální vysvětlení nedokáže úplně vyvrátit, co lidé tvrdili, že viděli.

A tak Bray Road zůstává místem, kde se realita potkává s folklorem. Kde se obyčejná venkovská silnice mění po setmění v hranici mezi známým a neznámým. A kde se dodnes najdou lidé, kteří přísahají, že když projížděli kolem polí, zahlédli v dálce něco vysokého, chlupatého a příliš tichého na to, aby to byl jen vlk.