Schopnost malých exoplanet udržet atmosféru závisí na přesných fyzikálních podmínkách, které vědci dokážou nově spolehlivě určit. Tento přehled vysvětluje, proč je atmosféra klíčovým znakem obyvatelnosti a jak se díky novému přístupu zpřesňuje výběr planet vhodných pro život.

NASA před nedávnem vypnula další přístroj, aby prodloužila život sondy, která už překročila hranici Sluneční soustavy. I po téměř půl století letu posílá údaje z prostředí, které lidstvo nikdy předtím nezkoumalo přímo.

Planeta Země je jediné známé místo ve vesmíru, kde vznikl život v ohromující rozmanitosti a kde přírodní síly neustále formují její podobu. Její příběh je plný proměn, které postupně vytvořily svět, jak ho známe dnes.

Voyager 2 se vydal na cestu, kterou jeho starší bratr nikdy nemohl absolvovat, a jako jediný lidský stroj navštívil Uran i Neptun. Jeho pozorování odhalila extrémní jevy vzdálených světů a vytvořila obraz míst, která byla před jeho příletem jen nejasnými body na fotografiích.

Merkur je nejbližší planeta Slunci a zároveň extrémní svět, kde se střídají spalující teploty s mrazem hlubším než v nejtemnějších částech kosmického prostoru. Jeho povrch tvoří krajina plná kráterů, prasklin a stop po dávných srážkách, které odhalují historii celé sluneční soustavy.

Venuše je nejextrémnější kamenný svět sluneční soustavy, jehož atmosféra, povrch a geologická minulost ukazují zásadní rozdíly oproti Zemi. Nejnovější data NASA a mezinárodních sond odhalují procesy, které mohou vysvětlit vývoj terestrických planet i jejich klimatické zvraty.