Vědci z Caltechu a Googlu zjistili, že při oteplování oceánů a vysokých koncentracích CO₂ začínají nízké oblaky nad oceány postupně mizet. Jejich úbytek snižuje přirozené ochlazování Země a tím výrazně zesiluje globální oteplování.

Čmeláci čelí podle nové studie výrazně vyšší zátěži toxických kovů než včely, což může ovlivnit jejich chování i přežití. Výzkum z Cambridgeshire odhaluje překvapivé rozdíly mezi opylovači, které naznačují širší problém skrytého znečištění krajiny.

Silniční síť každoročně připravuje o život velké množství těchto drobných savců a nejvážnější dopady dopadají na menší skupiny zvířat. Výsledky sledování ukazují, proč je pro jejich přežití důležitá nejen ochrana stanovišť, ale i lepší propojení krajiny.

Ptáčí DNA skrývá záhadu, která vědce mátla celé generace a zůstávala bez jasného vysvětlení. Nový výzkum odhaluje překvapivé souvislosti, které mění pohled na to, co vlastně v ptačích genomech chybí a proč.

Studie ze Stanfordu ukazuje, že pumy mění chování jelenů i menších predátorů a tím přetvářejí ekosystém rezervace Jasper Ridge v Kalifornii. Zároveň potvrzuje, že 82 % chráněných území v USA má méně než 5 km², takže právě tato malá místa jsou klíčová pro zdravou přírodu.

Hlubinné larvy dokážou překonávat obrovské vzdálenosti mezi izolovanými hydrotermálními průduchy díky nečekané cestě až k hladině oceánu. Nový výzkum Tokijské univerzity odhaluje, jak tato skrytá migrace formuje jedny z nejextrémnějších ekosystémů na Zemi.

Vědci zjistili, že jemné minerální částice v pouštní půdě dokážou za určitých podmínek zachycovat oxid uhličitý ze vzduchu a později jej znovu uvolňovat. Objev naznačuje, že pouště mohou hrát v globálním koloběhu uhlíku významnější roli, než se dosud předpokládalo.

Populace sýčka obecného letos výrazně oslabila vlivem sucha a nedostatku přirozené potravy v krajině. Nová data ukazují, jak zásadní roli hraje stav krajiny a dostupnost bezpečných hnízdních míst pro dlouhodobé přežití druhu.

Raní hadi vykazovali překvapivou ekologickou rozmanitost, která zásadně rozšiřuje pohled na jejich evoluční počátky. Detailní analýza fosilií odhaluje klíčové informace o vzniku beznožného těla i rané diverzifikaci této skupiny.

Vědci v ČR detailně popsali vznik neobvyklých zimních blesků, které se objevují v blízkosti větrných elektráren při specifických podmínkách v bouřkových oblacích. Nové poznatky ukazují, že tento jev může ovlivňovat životnost turbín a pomoci přesněji hodnotit rizika zásahu bleskem.